Úvodní slovo
Milí čtenáři,
před Vánocemi redakční rada časopisu Arteterapie diskutovala o tom, zda by se časopis měl stát vědeckým recenzovaným časopisem.
O co jde? Takový časopis publikuje články, které jsou původní, obsahují nové originální myšlenky (výzkumy, podnětné eseje nebo o množství dat opřené kazuistiky). Může jít také o texty přehledového charakteru (například vzdělávání v arteterapii). Autor musí prokázat v poznámkách a seznamu literatury, že je dobře obeznámen s českou, případně i zahraniční literaturou, a musí ji umět kriticky zhodnotit. Zda se mu to povedlo, zkontrolují dva nezávislí recenzenti, kteří napíší posudek; odtud pojem „recenzovaný časopis“. Takové články samozřejmě publikujeme také. Nicméně protože jsme byli vyřazeni z oficiálního seznamu recenzovaných časopisů, jejich autoři za ně nezískají takřka žádné vědecké body, podle kterých zase hodnotí jejich profesní úspěšnost jejich zaměstnavatel a případně grantová agentura. Samozřejmě jen malá část našich autorů potřebuje jakési „body“; ostatně k psaní textů existují i jiné důvody – podělit se o zkušenost se svou prací, nadchnout někoho, ukázat, jak těžká cesta vede k cíli, verbalizovat nejen své úspěchy, ale i pochyby. Je otázkou, zda arteterapie vůbec může být exaktní vědou, ale máme podezření, že jde o dvě různé věci – vědecký článek lze napsat i o pohybu, kreativitě, stále proměnlivém. Mohlo by však uznání vědeckosti časopisu nebo alespoň některých článků z arteterapie nebo muzikoterapie napomoci prestiži oborů či získání lepší vyjednávací pozice například při řešení problému profesního statusu arteterapeuta?
Zatím je časopis Arteterapie popularizační. Přináší zamyšlení známých arteterapeutů a pedagogů nad otázkami obecnými i nad každodenní pracovní realitou stejně jako úvahy začínajících arteterapeutů hledajících své místo v jednotlivých institucích a potýkajících se s nespolupracujícími klienty. Úkolem časopisu Arteterapie je informovat a zároveň podněcovat každého ze čtenářů, aby se také pokusil sestavit své myšlenky do vět a donutil se přemýšlet intenzivně nad tím, kam jeho činnost směřuje. Zároveň byl – a snad stále je – platformou setkávání, arteterapeutickou mapou; tomu napomáhají i uveřejňované medailonky s kontakty.
Zřejmě všem arteterapeutům jsou nejbližší články popisující konkrétní zkušenosti z praxe, ovšem takový článek by musel být podpořen obsáhlým kontextem nebo výzkumem, aby mohl aspirovat na získání vědeckých met. K čemu by tedy nakonec byla „vědeckost časopisu“ dobrá čtenářům? Snadněji by se získávaly nové články, protože jejich autoři by sami měli zájem v časopise publikovat. Úroveň textů by byla vyšší, redakce přísnější a zájem o časopis by mělo více čtenářů z řad potencionálních vědeckých sil.
V novém roce nás tedy čeká debata o směřování časopisu. Můžete se jí samozřejmě zúčastnit; rádi si vyslechneme vaše názory, stejně jako uvítáme příspěvky, které zatím mohou – ale nemusí – vyhovovat požadavkům pro recenzovaný časopis. Přejeme všem mnoho nových nápadů a odvahy k jejich realizaci!
Vaše redakce
Obsah čísla
- Úvodní slovo
- ARTETERAPIE:
- Využití arteterapie při práci s klienty na dětském a dorostovém oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice (Veronika Vodičková) OTEVŘÍT
- Expresívna terapia pri závažnom zanedbávaní a pri poruchách attachmentu (P. Gussie Klorer)
- Mezi uměním a terapií – synkreze a diskrepance rolí umělce, terapeuta a klienta tvůrce (Hana Stehlíková Babyrádová)
- „Žena chycená v pavučině svých závislostí“: analýza výtvarné produkce (Petra Hurdová)
- Mezinárodní konference „Tajemství arteterapie, arteterapie mezi nebem a zemí“ očima programových tvůrců (Zbyněk Zicha st., Pavla Doležalová, Zbyněk Zicha ml., Miloslav Čedík)
- ARTEFILETIKA:
- Artefiletika – průnik expresivních terapií s výchovou (Jan Slavík)
- DRAMATERAPIE:
- Reflexe dramaterapeutického procesu na oddělení Mandala v Kroměříži (Lenka Šilarová)
- MUZIKOTERAPIE:
- Využití informačních technologií v muzikoterapii (Jan Koucun) OTEVŘÍT
- Evropský den muzikoterapie (tisková zpráva CZMTA)
- ZÁVĚREM:
- Malování se slečnou K. (František Kšajt)
